|
|
Bohorodiční svátky v Pravoslavné Církvi
Táborský, Jiří ; Luptáková, Marina (vedoucí práce) ; Milko, Pavel (oponent)
V naší práci jsme se pokusili o prostudování Bohorodičních svátků v Pravoslavné Církvi, a sice z hlediska historického, dogmatického a liturgického. Usilovali jsme jsme o deskriptivní a komparativní postup, který by měl i elementy případové studie. Podívali jsme se hlavně na svátek Sboru Přesvaté Bohorodičky, který je v podstatě součástí svátku Narození Krista. Podívali jsme se na svátek Narození Bohorodičky, dále na svátek Zvěstování, Uvedení do chrámu a samozřejmě na svátek Zesnutí, který s v Pravoslaví těší velké úctě a přezdívá se mu Bohorodiční Pascha. Hlavním účelem bylo hlouběji se ponořit do významu Bohorodičky v životě člověka, aby Bohorodička každého z nás naučila žít v Pravdě, to znamená žít v Kristu.
|
|
|
Výjev Zesnutí Bohorodičky - Smrt Panny Marie ve východním a v západním umění od počátku až do 14. století
Růzhová, Barbora ; Jančárková, Julie (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se bude zabývat ikonografií námětu Smrti Panny Marie neboli Zesnutí Bohorodičky v období od 9. do 14. století ve východním a v západním umění. Západním uměním míníme uspořádání Evropy od 9. století a východním země tzv. Byzantské ekumeny. První část této práce se zabývá apokryfními spisy o Smrti Panny Marie, jež byly důležitým ikonografickým zdrojem jak na západě, tak na východě. Také se zde řeší základní ikonografie, tak jak ji najdeme v ikonografických slovnících. Druhá část práce se věnuje nejstarším zobrazením námětu. Ve východním umění se s tímto námětem prvně setkáváme na fragmentárně dochované malbě v Ateni z let 975-980 nebo na fresce ve skalním kostele v Toqali-Kilissé v Kappadokii, která vznikla v 9. nebo v 1. polovině 10. století. V západním umění mezi nejstarší zobrazení námětu patří miniatura v Aethelwoldově Benediktional z let 975-980. Dále se zde práce zabývá dalšími zobrazeními námětu do 14. stol, které mezi sebou ikonograficky porovnává a zjišťuje, jak se vyvíjely. Závěr práce hodnotí, jak se východní a západní umění navzájem ovlivňovalo a především, kdo se kým inspiroval.
|
|
|
Korespondence Cyrila Alexandrijského s Nestoriem
Železník, Pavel ; Milko, Pavel (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Korespondence Cyrila Alexandrijského s Nestóriem Pavel Železník Tématem této práce je christologický spor řešený na třetím sv. všeobecném sněmu v Efesu r. 431. Zaměřuje se na korespondenci, která svolání sněmu předcházela, a to především na Druhý list Cyrila Nestóriovi, jehož obsah je představen a jsou rozebrány v něm uvedené argumenty. Důvodem sporů byl Panně Marii Nestóriem upíraný titul Bohorodička a předmětem polemiky otázka hypostatické unie. Práce, aby jasně ukázala opodstatnění mariánského titulu Bohorodička, shrnuje předešlý dogmaticky vývoj christologie. Představují se snahy o formulaci odpovědi na otázku, kterou už svým učedníkům položil sám Ježíš Kristus: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?" a to od doby počátků triadologie přes její řešení na prvních dvou všeobecných sněmech až k christologii samotné. Práce ukazuje jak se christologické otázky vytvářely v období 3. a 4. století u Órigena, Pavla ze Samostaty, Areia, sv. Eustathia, Apollinária z Laodikeie a u sv. Athanasia, a to se zřetelem k metodologii obou významných teologických škol, jimiž byly škola alexandrijská a antiochijská. Od obhájců Nikájského vyznání, jimž se při boji s arianismem otevřela christologická otázka už zcela konkrétně jako aktuální problém, se přechází k teologii předchůdců iniciátora sporu Neostória, kterými...
|
host ::
RSS.